Přísaha (Pledge)

Následující text obsahuje popis děje filmu včetně prozrazení závěrečné pointy bez nároku na úplnost a přesnost. Pokud jste tedy film ještě neviděli a máte rádi překvapení, tak dále nečtěte.

V den odchodu do důchodu detektiva Jerryho je zabita desetiletá holčička. Kluk, který ji najde, viděl z místa činu odbíhat indiána, kterého policie záhy dopadne. Protože už v minulosti seděl za znásilnění nezletilé a protože je poloviční magor, tak z něj jiný detektiv zanedlouho dostane přiznání. Indián se hned poté zastřelí. Vše se zdá být jasné, ale Jerrymu se to nějak nezdá a na vlastní pěst pátrá dál. Na obraze, který holčička namalovala, je nakreslen velký chlap, černé auto a jacísi ježečci, o kterých mluvila i holčiččina kamarádka. To na indiána moc nevypadá.

Jerry se rozhodne podívat na podobné případy z posledních několika let a objeví jeden velice podobný neobjasněný a jednu několik let pohřešovanou holčičku. Koupí si malou benzínku na vesnici, chytá ryby a čas od času podezřívavě kouká na velká černá auta. Servírku, která s Jerrym kamarádí, zmlátí její bývalý, tak si ji nastěhuje k sobě. Sbližuje se i s její desetiletou blonďatou dcerou, které společně koupí červené šaty, které měly i všechny zabité holčičky.

Náhodou zjistí, že v okolí vyrábí kartáče na boty vypadající jako ježci matka reverenda, který pracuje i jako pluhař. Ten navíc jezdí ve velkém černém autě, takže ho Jerry bedlivě sleduje. Pak ale jednoho dne holčička přijde s tím, že si s ní na odlehlém místě dal schůzku čaroděj - velký chlap. Jerry na místo zavolá policajty a společně se tam ukryjí. Holčička přijede, ale chlap pořád nikde. Policajti to za nějakou dobu vzdají a informují servírku. Ta si pro holčičku přijede a stejně jako policajti považuje Jerryho za blázna.

Cestou pryč policajti uvidí hořící černé auto s velkým chlapem, který přesně odpovídá podobě z obrázku, v autě se navíc houpe zavěšený ježeček. Policajti si to ale nespojí, Jerry se nikdy nedozví, jak byl blízko vyřešení a utápí se v alkoholu.

Jakub Vrána, 15.12.2005, ČSFD 4/5

© 2005 Jakub Vrána. Můžeme si tykat.